V sobotu 10. října je Světový den duševního zdraví. Připomínáme proto, že péče o psychickou pohodu učitelů a učitelek je předpokladem kvalitní výuky. A promítá se i do toho, jak se ve škole žákům a žákyním daří. Data ukazují, že znaky dlouhodobého stresu vykazuje víc než polovina vyučujících. Téma duševního zdraví je proto důležitou součástí i Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství (KRAAU).
Začátek kariéry je zranitelné období
Učitelé a učitelky jsou podobně jako lidé v jiných pomáhajících profesích vystaveni zvýšenému riziku vyhoření. Podle výzkumu z roku 2018, který provedly Katedra psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř, nemá žádné projevy vyhoření jen 21 % učitelek mateřských škol a necelých 20 % už vykazuje jeho známky. Jiná studie pak ukázala, že více než polovina dotázaných vyučujících ze základních škol (53 %) vykazuje znaky spojené s dlouhodobým pracovním stresem, a je tedy ohrožena syndromem vyhoření. Mezi hlavní stresory patří pocit nedocenění, zahlcení úkoly, náročné chování žáků a žákyň, komunikace s rodiči, pocit osamocenosti a nejasné hranice pracovní doby.
Pohoda učitele se přitom přenáší do třídy. Podpora ze strany učitelů a příznivé učební klima totiž vytvářejí podmínky, v nichž se žáci dokáží lépe soustředit na učení. Podle dat z šetření PISA 2025 patří čeští žáci mezi ty, kteří v rámci zemí OECD cítí nejmenší podporu ze strany učitelů. Zatímco v EU vnímá pomoc učitele s učením pozitivně 71 % žáků, v ČR je to pouhých 52 %.
„Pečovat o duševní zdraví neznamená žít jako v bavlnce. Znamená to mít sílu dělat ve škole věci, které dávají smysl, i ve dnech, kdy je toho moc. Učitel k tomu potřebuje totéž co jeho žáci: mít slovo v tom, co dělá, zažívat, že mu to jde, a vědět, že na to není sám. Když mu to dlouhodobě chybí, sahá častěji po tlaku a kontrole a na podporu žáků mu nezbývá energie. Proto to není jen soukromá věc učitele, ale i věc školy, která mu k tomu vytváří podmínky,“ říká vítěz GTP CZ 2023 Roman Göttlicher.
„Vyčerpaný učitel jen těžko vytvoří třídu, ve které se děti cítí bezpečně,“ popisuje ředitelka GetThePoint Hana Matoušů. „Proto je důležité, aby se o duševním zdraví ve školách mluvilo otevřeně a aby učitelé měli po ruce podporu, jako je mentoring nebo supervize,“ dodává.
Kompetenční rámec absolventa a absolventy učitelství (KRAAU)
Oblast 6 (Profesní sebepojetí, rozvoj, etika a duševní zdraví) obsahuje kompetenci 6.3: „Systematicky pečuji o své duševní zdraví a psychohygienu.“ Rámec u ní popisuje tři úrovně zvládnutí – absolvent/ka, začínající učitel/ka a zkušený/á učitel/ka.
Co kompetence obnáší:
Pozornost k sobě – učitel sleduje svůj psychický stav a vedle práce dbá i na spánek, stravu, odpočinek, pohyb, své zájmy a vztahy.
Umět si říct o pomoc – pojmenovává svá očekávání, obavy a potřeby spojené s učitelskou rolí, sdílí je s druhými a nebojí se požádat o pomoc. Začínající učitel k tomu aktivně využívá kolegiální rozhovor, mentoring, intervizi nebo supervizi.
Udržitelná práce – učitel hlídá rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, využívá hotové materiály a inspiraci od kolegů a tam, kde je to vhodné, přenáší odpovědnost na žáky. Zkušený učitel umí dlouhodobě pracovat tak, aby to pro něj bylo udržitelné a naplňující.